Reklama
 
Blog | Stanislav Zahradníček

A co dál?

Krajské a senátní volby dopadly tak, jak dopadly. Jsme oranžovo-rudí. Tak rozhodli občané, kteří velmi rádi zapomínají a hlavně chtějí dostávat vše od státu zadarmo a nemyslí na budoucnost svých dětí. Poslechli politiky, kteří jim vše slibují - nikdo z těchto politiků však neřekl, odkud budeme čerpat potřebné finance.Druhá strana, poražená, tedy ODS, by měla samozřejmě analyzovat své chování, své kroky, odhalit chyby - a především dále bojovat. Zatím však si spíše fouká na bolístky a hledá viníky. Jednoznačně to je podle krajských šéfů vláda - tedy premiér Mirek Topolánek a ministr zdravotnictví Julínek. Hejtmani a krajská vedení jsou z obliga - hejtmané si pouze seděli ve svém teplíčku a že by právě oni dost významně pomáhali vládě v malých reformách, to se nedá říci. „Rebelský“ trojlístek, který „foukal na bolístky“ zneuznaného Vlastimila Tlustého, se také dost zasloužil o odpor k ODS. A o Praze a jejím vedení není třeba ani hovořit. Jediní tři noví senátoři  jsou sice z Prahy a to bude jistě Pavel Bém prohlašovat za zásluhu svou a pražského vedení. Ale ....  Situace v Praze je dlouhodobě jiná než v jiných regionech a také lidé z Prahy vědí daleko více, kdo je to Jiří Paroubek, s kým se dlouhodobě kamarádí, kdo z jeho přátel po sobě střílí. Tím byla situace ODS v Praze velmi zjednodušena. Zde nebyla nutná ani pomoc „nadstranického“ čestného předsedy. Že jeho pomoc je dost „na houby“, se přesvědčil dosluhující liberecký hejtman Skokan, který přes společnou předvolební procházku s Václavem Klausem byl poražen rozdílem třídy.

Kdyby ODS dlouhodobě byla jednotnější, kdyby tam jedinci nedávali přednost svým osobním zájmům, byly by reformy podstatně dále, byly by asi lépe formulované, možná by se je dařilo „lépe prodávat“ a volební výsledek mohl být proto lepší, i když nemusela ODS celkově vyhrát. Ale nemohla zaznamenat tak katastrofální porážku.   A ještě jeden problém. Mluví se o nedůvěře Evropy k České republice. Myslíte si, že je to vyjádření nedůvěry k Mirku Topolánkovi, ministru zahraničí Karlu Schwarzenbergovi nebo vicepremiéru Vondrovi? Zcela jistě ne. Tito tři vyjadřují své postoje k EU zcela jasně, dělají vše pro to, abychom zdárně vedli příští půlrok Evropu, snažili se probudit spící Evropu ve věci amerických víz a hlavně upozorňovali všechny na nebezpečné Rusko a nutnost podpory Gruzie. Nakonec i radar byl jejich věcí.Přitom je známo, že silně proevropských je většina členů a příznivců ODS. Jen jeden významný člověk „se vidí v Rusku“, „raději si přeje silné Rusko než sjednocenou Evropu“, prohlašuje, že EU nám bere suverenitu, že vše z Bruselu je špatné. Nelze tvrdit, že Brusel je bezchybný a excelentní, ale je nutno vždy jednat, snažit se věci zlepšovat a ne torpedovat. A zde je pramen nedůvěry Evropy, evropských státníků k Česku. Pramení jen a jen z osoby Václava Klause. Dnes se volá po hlavě Mirka Topolánka, po pádu jeho vlády. Tyto volby nebyly o celostátní politice, to byla jen rétorika ČSSD a bohužel ji převzali občané (alespoň ti volící). Nebyly samozřejmě o prezidentovi. Přesto když se takto pojímají krajské volby, nebylo by správné mluvit i o odvolání prezidenta, který budí nedůvěru k České republice? O prezidentovi, který prezentuje svou nadstranickost  a přitom ji nedodržuje? Který vystupuje ve světě jen za sebe a nereprezentuje vůli občanů státu, v jehož čele stojí. K tomu lze připojit ještě jedno – neodpovědnost Jiřího Paroubka vůči Česku. Požadavek na změnu vlády (třeba i za úřednickou) dva měsíce před začátkem našeho předsednictví může znamenat pouze katastrofu a oprávněnost nedůvěry Evropy k nám.Říká se, že národ má vládu, jakou si zaslouží. Poněkud bych to změnil – má parlament, jaký si zaslouží. Teď je paroubko-rathovsko-zaorálkovsko-tlusto-filipo-grebeníčkovský. Čekám ještě na začlenění Václava Kočky do parlamentu. Za předsedu senátu bych opět navrhl lékaře – tentokrát pana Drymla. Nezoufám a věřím, že se dočkám.

Reklama