Domnívám se, že by mělo platit několik vcelku jednoduchých zásad:* všechny příjmy musí být naprosto průhledné* většina příjmů by měla být zdaněna stejně jako u ostatních občanů * řada ze současných požitků by měla být zrušena (jízdné hradit jen a jen u služebních cest, kdy je vysílá Parlament ČR, nikoliv politická strana, zcela zrušit úhradu MHD – názor poslance Křečka o ohrožení demokracie tímto rozhodnutím mne skutečně rozesmál, zrušit úhradu letenek na zasedání – odstrašujícím příkladem je poslankyně Čurdová)* odstranit jakoukoliv možnost dvojí úhrady jednoho výdaje (např. neplatit cestovné, má-li k dispozici služební auto)* stanovit stejná pravidla pro výplatu nemocenského jako platí pro ostatní občanyDiskutabilní je úhrada nájemného na kancelář. Příjem by měl být tak vysoký, aby si mohl poslanec či senátor hradit tyto náklady jako každý podnikatel. Někdo kancelář potřebuje, někdo ne, někdo má vlastní kancelářské prostory, někdo ne. Ještě problematičtější je odměňování tzv. asistentů. Široký záběr problematiky řešené v parlamentu by pomoc asistentů předpokládal, ale výsledky – tedy paskvily zákonů – svědčí o jiném. Většina poslanců si asi vybrala špatně. Často je zřejmé, že jde jen o další „příspěvek do domácnosti“. Zásadním problém je však to, že dosavadní odměny nejsou vůbec vázány na výkon poslance či senátora, na výsledek jeho práce. Pokud není poslanec či senátor přítomen na jednání pléna nebo výboru či podvýboru, ve skutečnosti neplní své povinnosti a nepracuje a příjem by se měl proto alikvótně krátit, což se dosud neděje. Výjimkou může být nemoc (řeší nemocenská) nebo povinnost daná členstvím v Parlamentu, tedy služební cesta, účast na jednání, na které je vyslán Parlamentem (ne politickou stranou) apod. Toto vše lze lehce zdokumentovat současnou technikou. Stejně tak různé příplatky za vedení apod. (pochopitelně zdaněné) by měly být přiznávány jen, pokud tato činnost skutečně existuje. Nepracuje-li po dobu jednoho roku podvýbor a jeho předseda bere 13 tis.Kč měsíčně, je to bezpracný zisk. Přitom činností by nemělo být jen „posezení“ pod hlavičkou výboru či podvýboru, ale výsledný efekt práce poslance či výboru.Vím, že většina poslanců a senátorů nebude s mými myšlenkami souhlasit. Přesto se domnívám, že naprostá převaha jejich voličů ano. Přání a názory voličů by měly být prioritní. Na druhé straně bychom se však měli všichni oprostit od naší „dobré“ vlastnosti – závisti. Poslancem a senátorem může být jen několik z nás a vykonává-li svou práci dobře, ať si vydělá slušné peníze.
Blog | Stanislav Zahradníček