Reklama
 
Blog | Stanislav Zahradníček

Kam míří Paroubek ??

Pozoruji-li dnešní politickou scénu, zdá se mi, že rozdíl mezi ČSSD a KSČM postupně mizí a směrování jejich politiky, názory a postoje představují ne rovnoběžky, ale různoběžky. Bohužel různoběžky, které se asi v brzké budoucnosti protnou. Nakonec jsme to všichni (tedy my dříve narození) – a zejména sociální demokraté – již jednou zažili. V roce 1948 se obě strany pod vedením Zdeňka Fierlingera a Klementa Gottwalda spojily. Ve skutečnosti KSČ pohltila tehdejší sociální demokracii. Dnes jde vlastně jen o to, zda budoucím předsedou této „nové“ strany bude Vojtěch Filip nebo Jiří Paroubek. Hurá vpřed!!! Zda se budou zdravit „Čest práci“ a oslovovat „Soudruhu!“, je již zcela nepodstatné.  Na to, zda mám pravdu, by mělo odpovědět několik faktů. Ani ČSSD ani KSČM nejsou státotvornou a podnětnou tvůrčí opozicí. V naprosté většině případů vyhlašují vládním návrhům, krokům jen NE, je jim cizí jakákoliv reforma. Jejich program je „Čím postupně hůře, tím pro nás lépe“.  Pod tím „hůře“ vidím manipulaci občany, lhaní o jasných faktech. Každý rozumný člověk si dovede spočítat, že rozsáhlé reformy v hospodaření státu, ve zdravotnictví, v důchodové oblasti a samozřejmě i ve školství a vědě jsou nutné, pokud chceme zanechat i pro budoucí generace český stát jako stát moderní, v jeho „pokladně“ dost prostředků pro občany na vzdělání, zdravotnictví, ale i na důchody. Nedělám si zdaleka iluze, že nyní je vše v pořádku a že koalice je zcela bezchybná. Ale její současné zásadní směrování je správné.

My jsme si totiž od roku 1989 vůbec nemuseli utahovat opasky, to byly jen fráze a je to vina exekutivy a politiků pod vedením Václava Klause. Nyní bychom si měli konečně „trochu“ naše opasky utáhnout, jinak za několik let budeme muset dělat nové dirky blíže k přezce – a opasek výrazně utáhnout.  Nyní konkrétně. Lidský věk se prodlužuje a všude ve světě se prodlužuje věk pracovní. ČSSD nesouhlasí, aby se do roku 2030 (!) prodloužil penzijní věk na 65 let. Prý až v roce 2035! Dílčí argumentace určité odlišnosti pro náročná povolání – např. horníky – je správná. Koalice to uznává, ale volí jinou, podle mne správnější cestu. Tato těžká – a také nebezpečná – povolání nejsou „celoživotní“, je třeba najít a umožnit těmto pracujícím po přijatelné době přejít k jiné práci, připravit je pro ni (měli by ale sami chtít) a nechat je dále slušně vydělávat. Tedy nenechat je zcela zničit celoživotní prací pod zemí apod. – toto vlastně chce ČSSD a s ní KSČM. Zdravotnictví. Současná reforma není dokonalá, možná je i nedobře komunikovaná (podle mne však kdo chtěl, informace získal). Je třeba „vychytat mouchy“. To však je možné až po určité zkušební době. Jestli někdo tvrdí, že nedělá chyby, je jen a pouze hloupý. Každý člověk nějakou chybu udělal a je důležité, aby si ji uvědomil a neopakoval ji. Poplatky jsou jen populistickým tématem kritiky. Jsem penzista a nevyhledávám zbytečně lékaře. Vím však, že pro řadu našich spoluobčanů byla návštěva lékaře pravidelnou společenskou událostí, jakýmsi rituálem. To, že na stejné problémy obtěžovali více doktorů, bylo také zřejmé. Přitom počítačová evidence o návštěvách, prohlídkách, předepisování léků, která by byla dostupná (přitom chráněná) většině doktorů, by uspořila další čas lékařů, zbytečně vynaložené léky, kumulaci léků bez významu pro zdraví. To však pan David Rath napadl. Nakonec koupit si nyní běžný lék za 20 korun je levnější než 30 korun za položku na receptu a platit navíc poplatek u lékaře. Zde opět využívají ČSSD a KSČM neinformovanosti lidí. Limit 5000 korun je velmi významný a to si lidé neuvědomují – možná by šlo diskutovat o okamžiku, kdy budou vráceny občanu částky nad tuto jím zaplacenou hranici, případně vymyslet poněkud jiný postup v dalších čtvrtletích téhož roku při překročení limitované částky. Vzdělání. Je nákladné pro studenta, ale i pro stát. Perspektivně však vyšší vzdělání znamená výrazně vyšší příjem vysokoškolsky vzdělaného pracovníka. Proč by nebylo možné souhlasit s „odloženým školným“? Nakonec odvolávání se na ústavou zabezpečené bezplatné vzdělání je právně chybné – v čl.33 Listiny základních práv a svobod jsou totiž v jedné větě i slova „podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách“. O tom, že ani ČSSD ani KSČM nerespektuje zákon, je zřejmé. Ani rozhodnutí Ústavního soudu (např. o zrušení Ústavu pro studium totalitních režimů) není pro Jiřího Paroubka závazné, on klidně po případných vítězných volbách ústav zruší. Bohužel v tomto podceňování soudů si může podat ruce i s prezidentem. Obdobně se vyjádřil ke zrušení některých ustanovení zákoníku práce Ústavním soudem. O tom, že bychom se měli bát ne Rusů, ale Ruska jako takového, je po našich minulých zkušenostech zcela jisté. Pro Paroubka (a jeho nohsleda Zaorálka) je však cesta do náručí Ruska tím nejlepším, co znají. Podpoří to i návštěvou Syrie – zcela v rozporu se státní zahraniční politikou.  Vrchol jsou pak vyjádření na adresu Číny a Tibetu. Pro pana Filipa je systém v Číně demokratičtější než u nás. Nezdá se mu, že „vygumování“ telefonních spojení, nepřístupnost různých teritorií pro cizince, zvláště pro novináře, dokonce vyzývání turistů k odjezdu z Tibetu něco o čínské „demokracii“ vypovídá? A pan Paroubek zatím viděl jen rabování obchodů a nevěří ostrým zákrokům čínské policie proti občanům a budhistickým mnichům. Takoví lidé by nás chtěli příště vést – a instruovat nás o tom, co je demokracie a svoboda !! Snad se normální a skuteční sociální demokraté probudí a začnou se stydět za svého šéfa. Ne-li, pak jim přeji dobrou cestu ke sloučení s komunisty. 

Reklama