Reklama
 
Blog | Stanislav Zahradníček

Souhlasím s německým novinářem: „HRŮZA, HRŮZA, HRŮZA !!!“

Novinář německého Die Welt pan Schmidt ohodnotil dva volební dny ve Španělském sálu jedním slovem: Hrůza! Naprosto s ním souhlasím. Toto představení muselo otrávit většinu obyvatel ČR a sdělit jim, že – bohužel – politika je špína. Možná, že by si její aktéři měli zanalyzovat slova p.Schmidta, která řekl na téma „Co prezidentským volbám asi říkají sousední Němci“. Někdo možná prohlásí – jejich názor nás nezajímá. Avšak to, že nás Němci (rozumní Němci) považují za důležité sousedy, že nerozumí našim  „hrátkám“, že jim záleží na Evropě a Evropské unii, že proto čekají od nás v době předsednictví EU něco pozitivního a ne zklamání, to by snad slavné volitele mělo zajímat.

Bohužel, kdo sledoval v televizi prezidentskou volbu, může – podle mne – udělit většině aktérů (vyjímám oba prezidentské kandidáty) pětku, některým možná i „vynikající“ čtyřku. Poslanci a senátoři nebyli schopni se pořádně seznámit se zněním ústavy, jednacího řádu, volebního řádu. Nejsou tedy schopni se alespoň orientovat v tom, co sami projednávají a schvalují. Nebyli schopni v případě pochybností a nejasností v těchto materiálech  p ř e d e m  vše vyjasnit a připravit se na různé alternativy. To je asi nad jejich myšlenkové schopnosti. Byli schopni jen odmítat názory druhých, nadávat si navzájem, dělat „furianty“ (možná by se mohli uplatnit v této hře na půdě Národního divadla) – tak alespoň vypadalo vystoupení poslance Haška v pátek kolem deváté večer. To, že místopředseda Zaorálek je schopen tvrdit během dvou minut, že řekl něco jiného, už asi nikoho nepřekvapí. Ani latiník Mejstřík nijak nepřesvědčil, ale vystoupil několikrát. Vystoupení chytrého poslance Bendy svědčí o tom, že by jednou měl přijít do praxe (18 let je již zcela mimo ni) a skutečně něco dělat. Vytahují proti sobě naprosto nepodložené fámy. Kdo poslouchal pana Paroubka a potom jeho dva poslance Ohlídala a Řiháka (za jejich akademické a vysokoškolské tituly se stydím), z jakých slov dovozovali nátlak na svého poslance Snítilého (a chtěli to dokonce nechat notářsky ověřit), musel se jen usmívat a vrtět hlavou. Když senátorka Juřenčáková komentovala jednu (!) výhružnou SMS, bylo to směšné. Zdá se, že velké napětí neovlivnilo jen zdravotní stav tří volitelů, ale krátkodobě zatemnilo i mozek premiéra, a to když obvinil veřejnou televizi, že nekorektně komentovala tyto po dlouhé dva dny zbytečně ztracené hodiny. Asi si neuvědomil, že občané, kteří mají zájem o veřejné záležitosti, byli „výkonem“ politiků značně zklamáni a televizní komentátoři mohli dost těžko cokoli změnit. Možná by bylo dobré uvažovat o tom, že tento „výkon politiků by měl být oceněn“. Co tak uvažovat o finančních otázkách, o nákladech přímo ve Španělském sálu, o mzdách zaměstnanců, o – jistě spravedlivých odměnách senátorů a poslanců, o nákladech televize a třeba i o náhradě zklamaným posluchačům. To by byla docela pěkná částka a mohlo by se o ni podělit svým příspěvkem 281 volitelů a dalších lidí z vedení a sekretariátů politických stran. V normálním podniku by se takto uvažovalo – parlament ovšem normální není. Další úsporou by pak mohlo být v budoucnu zjednodušit zasedání poslanecké sněmovny, a to jen účastí 5 osob, které by měly jako na valných hromadách akciových společnosti tabulky s počtem hlasů svých stran a těmi by hlasovali o jednotlivých zákonech. Když totiž nejde o „čest a nejlepší vědomí a svědomí poslanců a senátorů“ podle naší ústavy, když nemohou svobodně rozhodovat, ale musí se bát svých vedení a sekretariátů, jsou jakékoliv finanční prostředky pro ně zbytečným vyhazováním peněz.  Minulý blog jsem zakončil slovy: „Bohužel zatím však na konci tunelu světlo nevidím.“ Dodávám – zdá se, že se v tunelu objevila betonová stěna. Jakou pověst bude mít Česká republika ve světě, zkuste o tom uvažovat. Co si myslí každý z nás, má možnost – naštěstí ve svobodném státě – napsat či říci.   

Reklama