Dovolujeme si vyjadřovat se ke každému problému, aniž víme, o co jde,
aniž si seženeme nějaké informace. Stačí náš emocionální pocit – a už
něco plácneme. A týká se to všech – od nejprostších k nejvyšším.
Starosta Trokavce absolvoval před 30 lety na vojně nějaký kurz o
radarech a proto klidně prohlašuje, že ví o čem mluví, a tvrdí, že
plánovaný radar potřebuje atomový reaktor a že bude výrazně škodit
zdraví obyvatelům do relativně značné vzdálenosti od radaru. Tajemník
prezidenta Jakl si plete meteorologa s klimatologem a jeho muzikantská
odbornost ho opravňuje – podle něj – kritizovat i světově uznané
odborníky z klimatologie. Bohužel i odborník může mást – David Rath je
lékař a něco prý ví i o celkovém chodu zdravotnictví (i když lékařskou
praxi dost nahrazoval prezidentstvím v ČLK a později ministrováním –
ministrování v kostele by však bylo méně škodlivé) a přesto káže bludy.
V jeho případě však nejde o nerespektování odbornosti, ale o lež.
Specialisty na nerespektování odbornosti jsou pak naši politici, zejména poslanci. Je samozřejmé, že musí rozhodovat o zákonech, to je jejich úkol. Ale nemohou být odborníky, specialisty na vše, což je logické. Přesto se tak tváří. Přitom mají pro tento účel slušné inanční příplatky, aby si platili asistenty, odborníky. Ti by jim měli říkat, co je správné a co není. Asi by to však bylo pod jejich úroveň. A za tento postoj, my občané bolestivě platíme. Typickým příkladem je nový zákoník práce. Levice podporovaná odbory (v nichž již však většina našich obyvatel není) schválila paskvil. Postupně vidíme, že zákoník vadí ve zdravotnictví, že je třeba daleko více doktorů, aby byly zajištěny noční a víkendové služby, vadí to v dopravě, v poslední době se ukázalo, že to znesnadňuje pořádání škol v přírodě. Další příklady se jistě brzy objeví. Je vidět, že populismus a hlavně neznalost udělaly své. Právě populismus hraje velmi často významnou roli. Těžko bývalý ministr Sobotka přizná, že nevyužil dobrých podmínek a výbornou výkonnost ekonomiky k tomu, aby omezil neefektivní státní výdaje, ale také výdaje mandatorní. To raději stále sypal peníze do „černých děr“ a dnes tvrdí (jako vzdělaný právník v ekonomice), že reformy nejsou nutné. Vždyť „o co vlastně jde“. Dnes a zítra to vydržíme – „a po nás potopa“. Hlavně když dostaneme hlasy neinformovaných voličů. Názor veřejnosti je důležitý, ale ……. Ale teprve v okamžiku, kdy má veřejnost dostatečné informace, aby vyjádřila svůj názor. O radarové základně proto dnes zjišťovat, kdo je pro a kdo je proti – je podle mne (říkám si odborník na výzkum trhu a veřejného mínění) hloupost. Až budeme vědět, jak bude radar vypadat, bude-li škodit nebo ne, jaké budou legislativní podmínky pro americké vojáky na základně, samozřejmě přesně k čemu je radar určen, atd. atd. To vše podle mne chce nyní česká vláda zjistit, tyto informace požaduje na amerických partnerech. Naši političtí odborníci (např. poslanec Zaorálek) vědí již dnes vše, ve skutečnosti však nic. A jen kalí vodu. Myslím, že by vždy mělo platit – „Když něčemu nerozumím, tak držím (čtenáři prominou) hubu.“ Nebo maximálně řeknu „Myslím si, domnívám se, ale moc o tom nevím a nechám se proto přesvědčit pádnými argumenty.“A také by se mělo jasně říci, o čem mohou rozhodovat občané a kde je povinnost zvolených politiků rozhodovat za nás. V záležitostech vyžadujících vysokou kvalifikaci, odbornost, případně podrobné rady skutečných odborníků – to není občan, ale politik (v tomto smyslu by to měl být odborník).