Jedna událost však překonává vše. Návštěva Jiřího Paroubka v Moskvě a rozhovory s Vladimírem Putinem. Skrytě se jedná o kompletní změnu směrování zahraniční politiky České republiky a těsné napojení na Rusko. Na mocnost, která těžce nese „ústup ze slávy“, stále vyhrožuje uzavřením pynových kohoutků či namířením raketových střel na Polsko a Česko, mocnost, která mocností chce být, ale přece jen jí chybí (kromě nerostného bohatství) skutečná ekonomická síla. O demokracii si stále přece jen může snít, za to se v ní lehce ztrácejí, vězní či vraždí političtí odpůrci. A tento stát považuje Jiří Paroubek za vhodný pro nás, i když je po politické stránce podstatně zaostalejší než Západ a jeho pojetí bratrství s trpaslíky je těžko rozeznat od mocenského diktátu (viz Bohumil Doležal). Nakonec s jeho předchůdcem máme vlastní zkušenosti.Myslím, že tyto kauzy, zejména poslední Paroubkova v Rusku mohou otevřít oči mnoha voličům. Je však třeba slyšet jasné slovo od soupeřů, tedy od ODS!!Mělo by znít: „I když o koalicích se vyjednává až po volbách, pro nás je nepřijatelná jakákoliv velká koalice či nová opoziční slouva s ČSSD“. Jinak se bude jednat opět o zradu na voličích, což Klausova ODS předvedla po velké mobilizaci proti ČSSD ihned po volbách 1998. A to by asi voliči již nevydýchali a museli by poslat ODS k ledu.Čekáme, Mirku Topolánku, Davide Vodrážko, Ivane Langře, Petře Gandaloviči, Petře Nečase!
Blog | Stanislav Zahradníček