Pan Zahradil se ohradil proti tvrzení pana Zieleniece, ale i poslance Lišky ze SZ, že byl nominován jako „vyjednavač“ ČR poněkud nestandardně. Tvrdil, že mu statut europoslance brání přijmout pověření koaliční vlády. Překvapivě nesouhlasil ani s tím, že pro jeho jednání musí existovat určité mantinely, že tedy musí jednat ve shodě s názorem politické reprezentace. Asi si myslí, že za ČR bude jednat nějaký soukromník. Překvapivé, že? Pan Zieleniec zase tvrdil, že jsme se svým stanoviskem vůči euroústavě v Evropě zcela osamocení. Je pravda, že dosud nikdo pořádně občanům nevysvětlil její význam. I když Václav Klaus je jejím největším evropským odpůrcem a ODS je spíše euroskeptická, myslím, že se postupně názory na EU i potřebu nějakého základního dokumentu (třeba ne euroústavu) u vrcholných politiků poněkud mění. I pan Zahradil potvrdil, že by bylo možno vyjít – i když obtížně – ze současné podoby euroústavy a škrtat. Tady neposlouchal pan Zieleniec a opakoval svá předchozí tvrzení. Je zřejmé, že oba pánové potřebují naslouchátka nebo jsou tak říkajíc nyní již „mimo mísu“. Neslyšel jsem, že by v posledním téměř 2letém období něčím pozitivním přispěli ve prospěch České republiky. Jedině snad svým platem – ale ten jde do jejich kapsy. Bylo by tedy asi vhodné, aby se buď svých postů vzdali nebo alespoň zbytečně do konce svých mandátů nejitřili situaci a nedělali další potíže, případně ostudu naší republice.
Blog | Stanislav Zahradníček